Patrně se mnou budete souhlasit, že nejznámějším a také nejdodržovanějším vánočním zvykem u nás je ozdobený vánoční stromeček a štědrovečerní slavnostní večeře, ke které má většina lidí smaženého kapra a bramborový salát, i když dnes již není výjímkou třeba losos, kuřecí řízek, či nějaké jiné jídlo, které máme rádi a považujeme ho za dostatečně slavnostní.
K vánočnímu období patří také období adventu, které začíná cca čtyři týdny před štědrým dnem a vrcholí tzv. Zlatou nedělí, tedy poslední nedělí před Štědrým dnem. Definitivní tečkou za vánocemi je potom svátek tří králů, který připadá na 6.1. Někteří lidé si připomínají i jiné vánoční zvyky jako je třeba pouštění lodiček z oříškových skořápek, rozkrojení jablka na půl, či dokonce lití olova (což ovšem vzhledem k dnes již známé toxicitě olova nelze v domácích podmínkách zcela doporučit :-))
My vám nyní přinášíme článek i o dalších, dnes již víceméně zapomenutých vánočních zvycích, o tom jak třeba slavili vánoce ještě před sto lety naši předci, kde se vzala tradice " vánočního kapra" nebo kdy jsme vlastně začli zdobit stromeček.
Začněme nyní úplně od začátku, a sice událostí starou více než dva tisíce let, kdy se v Betlémě ve chlévě na seně narodil jisté Marii a Josefovi malý Ježíšek. Říkáte si, že je neuvěřitelné, že si lidé tuto událost připomínají již tolik století, navíc s železnou pravidelností vždy na vánoce 24. prosince? Nebylo tomu vždycky tak a opravdu hodně času uplynulo, než se vánoce začali slavit v té podobě jak je známe dnes. A proč vlastně 24. prosince, když přesné datum narození Ježíše Krista není známo? 24. prosince je slavíme proto, že dříve na tento čas připadal svátek zimního slunovratu, který obvykle nastává 21. či 22. 12. a který slavili staří slované. Prolnulo se tak v dávných dobách " staré s novým", aby lidé nepřišli zcela o své tradice, ale zároveň se jim dal jiný náboj, tedy místo pohanského ten křesťanský.
Vánoční stromeček
Tradice zdobení vánočního stromku, kterým je stálezelený jehličnan pochází z Německa a původně měl ochranitelskou funkci. Ačkoliv se může zdát, že vánoční stromeček je nedílnou součástí vánoc, pravdou je, že je to tradice novější, první zmínka o vánočním stromku pochází z roku 1570 z brémské kroniky a nejdříve bychom jej našli v cechovních a řemeslných domech. Součástí německých domácností se více stával až v polovině 17. století. Do dalších koutů světa se dostal až v 19. století kdy se nejdříve ujímal ve městech a až po té na venkově. U nás byl údajně první vánoční stromek ozdoben v roce 1812 ředitelem Stavovského divadla Janem Karlem Liebichem, který jej ozdobil pro přátelé na svém Libeňském zámečku Šilboch, ale v běžných domácnostech se začal pomalu prosazovat až teprve ve 40. letech 19. století a sice v bohatých pražských rodinách. Stromečky lidé dříve zdobili sušeným ovocem, rozinkami, křížalami, hruškami, mandlemi a oříšky. Svíčky se na stromek začali dávat až kolem roku 1860. Původně se vánoční stromky také zavěšovali na strop " hlavou dolů", teprve později jej lidé začli dávat do stojanu a stavět na zem. Definitivně se vánoční stromek v českých domácnostech zabydlel až po první světové válce a dnes už si většina z nás vánoce bez vánočního stromku nedovede ani představit.
Přírodně nazdobený stromeček
Vánoční kapr
I když ryba byla tradičním symbolem křesťanství a zmínky o jejich konzumaci jakožto postního jídla bychom našli už ve 13. toletí, tradice smaženého vánočního kapra s bramborovým salátem je poměrně nová. Dokonce ještě novější než tradice zdobení vánočního stromku.
Smažený kapr tak jak ho známe
Co tedy lidé jedli o vánocích dříve?
Ke štědrovečerní večeři patřilo hlavně velké množství chodů. Jednalo se většinou o prostá jídla jako je houbový kuba, pučálka (naklíčený opražený hrách), chamula (kaše ze sušeného ovoce), vánočka, vinná klobása, v bohatších rodinách se dokonce na vánoce konzumovali hlemýždi. Ryba byla často na stole zastoupena pouze symbolicky a to pečivem ve tvaru ryby. Teprve až v 19. století se jako součást vánočních chodů začal připravovat kapr obecný, ovšem nejčatěji na modro (uvařený ve zředěném octě nebo víně s kořenovou zeleninou), či na černo (ve sladké omáčce z povidel a perníků).
Kapr na černo
Smaženého kapra s bramborovým salátem poprvé připravila známá česká kuchařka Magdaléna Dobromila Retigová v roce 1924 a v českých domácnostech se postupně stal tradičním štědrovečerním pokrmem.
Vánoční dárky
Dárky dříve měly spíše symbolický význam, kterým si lidé upevňovali vzájemné vztahy. Většinou se jednalo o drobnosti, které třeba sami vyrobili jako různé zdobené perníčky, náramky, nebo třeba jen jablíčka a oříšky. Jablka jako symbol zdraví a dlouhověkosti a ořechy jako příslib moudrosti. U nás dětem dárky nosí Ježíšek, zatímco v anglosaských zemích Santa Claus, nebo-li St. Nicolas tedy svatý Mikuláš. Svatý Mikuláš byl biskup z Myry, který se narodil roku 250 n.l. v Malé Asii ve městě Patara. Legenda praví, že se slitoval nad třemi pannami, které neměly věno a jejich otec je chtěl poslat do veřejného domu aby si na ně vydělaly. Hodil jim prý v noci oknem tři pytlíky zlaťáků aby je uchránil před krutým osudem. Tak se zrodila tradice Mikulášské nadílky, která ve spoustě zemí trvá dodnes.
V anglosaských zemích naděluje Santa, my máme Ježíška :)
Ostatní vánoční zvyky a tradice
Jedním z nejznámějších vánočních zvyků je stavění vánočních betlémů a jesliček. Údajně první betlém pochází z roku 1223, kdy si budoucí světec František z Asisi prý přál vidět jak právě narozený Ježíšek leží na seně v nuzných podmínkách a rozhodl se tento výjev zobrazit. Vybral pro tento svůj záměr jeskyni, kterou upravil jako kapli a uspořádal v ní výjev narození páně. Když potom o půlnoci 24. prosince přicházeli vesničani svoláváni za zvuku zvonů uviděli jesličky oslíka a telátko. Zároveň v těchto kulisách František sloužil mši a tak se zrodila další tradice Půlnoční vánoční mše.
Z dalších, dnes již víceméně vymizelých vánočních zvyků můžeme jmenovat hod střevícem, který praktikovaly mladé svobodné dívky. Hodily střevíc za hlavu a obrátil-li se špičkou ke dveřím, znamenalo to, že se děvče v příštím roce vdá, obrátil-li se špičkou do místnosti, znamenalo, že zůstanou minimálně ještě jeden rok doma.
Půst
Na štědrý den se dodržoval celý den půst, který byl završen slavnostní večeří. Nedočkavým dětem se slibovalo, že když vydrží celý den nejíst, uvidí večer zlaté prasátko.
Pod talíře si také lidé dávali šupiny z ryb jako příslib dostatku peněz pro příští rok.
Ještě dnes oblíbeným vánočním zvykem je zavěšování jmelí. Políbení pod vánočním jmelím má zajistit dostatek lásky minimálně na další rok.
Lití olova zase mělo za úkol vyjevit lidem co je v příštím roce čeká. Ještě na počátku 20. století se olovo lilo běžně v každé rodině, po obou světových válkách se však stalo nedostatkovým materiálem, tak bylo částečně nahrazováno voskem nebo vaječným bílkem, které ovšem nebyli z hlediska vykreslení drobných detajlů tak vhodným materiálem.
Rozkrajování jablíček
Další oblíbená tradice, vybíralo se nejkrásnější jablíčko které bylo po ruce, pokud jádřinec v rozkrojeném jablku byl ve tvaru hvězdy, bylo vše v pořádku, pokud byl ve tvaru křížku či jiném nedokonalém tvaru, znamenalo to pro rodinu příští rok těžkosti v podobě nemoci, či dokonce úmrtí.
Oblíbená činnost ve spoustě rodin ještě dnes, kdy se po vodě v míse pouští půlky skořápek z vlašských ořechů se zapálenou malou svíčkou. Pokud se lodička drží při břehu, prý nás v příštím roce nic nového nečeká, pokud dopluje daleko, vydáte se na cesty, když se udrží nejdéle na hladině, čeká vás dlouhý život.
Tak tady jsme vám připomněli alespoň některé z vánočních zvyků, je jich samozřejmě mnohem více, ale na to by nám asi jeden článek nestačil.
A snad jsme vás i možná inspirovali, jak si spestřit ten nádherný vánoční čas.
Autor: H. Mrkvicová